Mnozí z Vás si již určitě stačili všimnout, že jsem poněkud časově zaneprázdněný člověk. A to jak přes semestr, kdy se snažím skloubit haldy učení s chvilkami pro sebe a svůj blog, tak přes měsíce volna, kdy naopak pobíhám z jedné práce do druhé a šetřím penízky na další zásoby kávy a dobrého jídla, které jsou opravdovou nutností ve dnech učícího teroru.

Musím říct, že za poslední měsíc jsem si vyzkoušela pracovat snad už úplně všude (a teď ale nechci ať to vyzní, že jsem moc fajnová a nic pro mě není dost dobré – šlo vždycky spíše o takovou jednorázovou výpomoc!).
Stala se ze mě na pár dní barmanka a servírka, asistentka prodeje v obchodě s oblečením, stejně tak i s botami (šílené! neustále jsem chodila po prodejně a vybírala si boty:D:D) a co víc: „mladá paní zubařka“ (více o mé prázdninové praxi si můžete přečíst zde).

A i přesto, že se stávalo (a ještě stále občas stává), že jsem domů přiběhla úplně vyřízená po 12ti hodinách stání na nohách a měla chuť jít akorát tak do horké vany a hned posléze do postele, nikdy jsem se nepřipravila o navaření jídel na další pracovní den. Jídlo si do práce chystám vždycky (má první otázka při nástupu je většinou: máte tu lednici?). Kupovat si o polední přestávce něco v nějakém rychlém občerstvení mi totiž přijde jako naprostá zbytečnost a hlavně! VYHOZENÉ PENÍZE. A tak jsou má jídla většinou pekelně rychlá a jednoduchá! A i přesto pekelně dobrá. Třeba jako tyto růžové těstoviny.
A že v práci (nejen) díky své barvě sklidily obrovský úspěch, to Vám snad ani říkat nemusím! Pokračovat ve čtení